Vznik a historický vývoj
Fakulty stavební VUT v Brně
Příběh VUT začal stavebnictvím.
Fakulta stavební je nejstarší a zároveň největší fakultou Vysokého učení technického v Brně. Bylo to právě stavebnictví, které tak symbolicky začalo budovat jméno jedné z nejvýznamnějších českých technických univerzit.
Kořeny technického vzdělávání v Brně sahají do roku 1849, kdy ve městě vzniklo technické učiliště. Zásadní okamžik však přišel až v roce 1899, kdy byla v Brně založena česká technická vysoká škola. Když se 1. listopadu téhož roku poprvé otevřely její posluchárny studentům, nabízel se jim pouze jediný obor: stavební inženýrství.
Teprve o rok později se nabídka oborů rozšířila o strojní inženýrství a vzdělávání zeměměřičů.
Začínalo se v pronajatých učebnách
Dnešní univerzitní kampusy tehdy ještě neexistovaly. První studenti a pedagogové se potkávali na přednáškách v několika pronajatých budovách rozmístěných po Brně, například v dnešních ulicích Jaselská, Gorkého nebo Kounicova.
Pro výuku technických oborů však pronajaté prostory ani zdaleka nestačily. Proto škola hned od svých počátků hledala místo, které by studentům i pedagogům poskytlo skutečné zázemí pro výuku, výzkum a další rozvoj.
V roce 1901 se univerzitě konečně podařilo získat pozemek na ulici Veveří a v roce 1907 zde začala výstavba nového areálu.
Veveří se tak stalo jedním z nejdůležitějších center technického vzdělávání v Brně.
Veveří se stává domovem brněnské techniky
První výuka v nových budovách na Veveří začala už v roce 1910. O rok později proběhlo slavnostní otevření nového areálu.
Škola získala pro tehdejší dobu moderní technické zázemí. V hlavní budově se nacházela i knihovna a její fond, další výukové prostory postupně přibývaly i v okolí. Na Žižkově ulici byl například vybudován chemický pavilon, ve kterém se vyučovalo od roku 1920.
Brněnská technika tak konečně získala vlastní prostor, ve kterém mohla růst.
S prvními desetiletími školy byly spojeny především tyto budovy:
- Jaselská 2
- Jaselská 9
- Gorkého 7
- Kounicova 34 / Smetanova 17
- areál na Veveří
- či budova na Veslařské.
Názvy se mění, stavební vzdělání zůstává
První polovina 20. století přinesla kromě rychlého rozvoje technických oborů také několik změn týkajících se názvu školy.
V letech 1918–1937 univerzita nesla název Česká vysoká škola technická v Brně. V roce 1937 získala jméno Vysoká škola technická dr. Edvarda Beneše v Brně, o rok později se však vrátila k původnímu názvu Česká vysoká technická škola v Brně.
I přes četné změny jména poslání školy nadále přetrvalo: vzdělávat nové generace techniků, inženýrů a stavitelů.
Válka přerušila výuku
Druhá světová válka znamenala pro školu jeden z nejtěžších okamžiků v historii.
Stejně jako ostatní české vysoké školy byla i brněnská technika uzavřena. Výuka znovu započala až po skončení války v roce 1945.
Obnoveny byly klíčové technické obory včetně inženýrského stavitelství, architektury, pozemního stavitelství, strojírenství, elektrotechniky a chemického inženýrství.
Na chvíli se zdálo, že škola může navázat na předválečný rozvoj. Brzy však přišel další zlom.
Rok 1951: technika opouští Veveří
V roce 1951 byla vysoká škola zrušena. Její budovy na Veveří převzala nově vzniklá Vojenská technická akademie. Část pedagogů přešla právě tam a původní vysokoškolská knihovna byla zestátněna.
Technické vzdělávání v Brně tím však neskončilo.
Ještě v témže roce vznikla Vysoká škola stavitelství v Brně se dvěma fakultami:
- Fakultou inženýrského stavitelství
- a Fakultou architektury a pozemního stavitelství.
Stavební vzdělání v Brně tak pokračovalo dál, byť dočasně mimo svůj původní areál.
Rok 1956: vzniká VUT v Brně
Další klíčový okamžik přišel dne 24. července 1956.
Bylo založeno Vysoké učení technické v Brně, tehdy se třemi fakultami:
- Fakultou inženýrského stavitelství,
- Fakultou architektury a pozemního stavitelství
- a Fakultou energetickou.
O čtyři roky později, v roce 1960, se obě stavební fakulty spojily.
Vznikla Fakulta stavební VUT, přímý předchůdce dnešní instituce.
Obor architektura se později opět osamostatnil a od roku 1976 se oddělil jako samostatná Fakulta architektury VUT.
Fakulta roztroušená po celém Brně
Většina výuky je dnes soustředěná v jediném areálu. Po velkou část druhé poloviny 20. století však studenti museli dojíždět na přednášky a semináře po celém městě.
Od roku 1951 až do počátku 90. let probíhala výuka stavebního inženýrství v řadě budov.
Studenti se přesouvali například mezi ulicemi:
- Barvičova,
- Poříčí,
- Veslařská,
- Gorkého,
- Jaselská
- nebo dnešním Kolištěm.
Fakulta tak desítky let fungovala bez jednoho společného sídla.
Rok 1992: návrat na Veveří
Období po roce 1989 s sebou přineslo mnoho změn, které se přímo dotkly i Fakulty stavební.
V roce 1991 byla uzavřena dohoda o navrácení historických budov na Veveří a Žižkově ulici zpět do vlastnictví VUT. O rok později byl areál přidělen Fakultě stavební.
Po více než čtyřiceti letech se stavební obory konečně vrátily na místo, kde na počátku 20. století vzniklo první skutečné univerzitní zázemí.
Návrat do původního areálu se však neobešel bez komplikací. Budovy byly univerzitě navráceny ve velmi špatném technickém stavu a čekaly je rozsáhlé rekonstrukce a opravy.
Historický areál se v průběhu let postupně měnil v moderní fakultu. Škola nadále využívá původní historické budovy, které však přizpůsobuje současným potřebám výuky a výzkumu.
Tradice více než 125 let stavebnictví
Od prvních poslucháren v pronajatých domech přes vlastní areál na Veveří, válku, nucené stěhování a desítky let výuky rozeseté po celém Brně až po návrat do historického kampusu.
V průběhu více než 125 let se změnily nejen budovy a technologie, ale také způsob výuky, studenti, pedagogové i samotný obor stavebnictví.
Základy, na kterých vznikla brněnská technika, však vypovídají jasně.
Když se v roce 1899 začal psát příběh VUT, první studenti studovali právě stavebnictví.
A na tomhle odkazu stavíme dodnes.





